Kuřecí maso je jedno z nejoblíbenějších v Česku – však ho každý z nás zkonzumuje v průměru na 25 kilogramů ročně. Kuřecí maso má mnoho předností. Jako hlavní můžeme uvést nutriční hodnoty a poté také cenu, za kterou se maso prodává.
Nutriční hodnoty
Takzvané bílé maso, mezi něž se kuřecí maso řadí, je velmi dietní a lehce stravitelné. Proto je kladně hodnoceno všemi fundovanými výživovými odborníky. Kromě toho, že obsahuje jen malé množství cholesterolu, je bohaté na bílkoviny. Neopomeňme ani obsah minerálů, které jsou pro správné fungování lidského těla nezbytné. V kuřecím mase nalezneme draslík a fosfor, což jsou prvky, které pomáhají snižovat krevní tlak a tělu využívat vápník. V kuřecím nalezneme i nenasycené mastné kyseliny a vysoké hodnoty bílkovin. Ve svalovině je nízké procento mezibuněčného tuku, který nahrazuje voda.
Chovy
V České republice se vyprodukuje přibližně 65 % kuřecího masa, které každoročně spotřebujeme, zbytek poptávky pokrývá maso z dovozu.
Z velkochovů domácí produkce, které disponují i vlastními jatky, se dostává maso jak do supermarketů, tak i do malých řeznictví. Kromě těchto velkovýrobců jsou zde rovněž další chovatelé působící na menších farmách.
Dovážené maso pochází často z okolních států, ale setkat se můžete i s masem, které pochází až z daleké Brazílie a podobně vzdálených zemí. „Kšeftaření“ s masem je velký business. Maso bývá v EU přebaleno, a proto se často ani nedozvíte, odkud maso skutečně pochází. Pro zajímavost: každý měsíc se do Česka doveze okolo osmi tun kuřecího masa, především z Polska, jež je největším dovozcem. Proto Českomoravská drůbežářská unie doporučuje vybírat maso českého původu, které je zárukou čerstvosti, kvality a nezávadnosti.
Živost kuřat
Brojlerová kuřata jsou určena právě pro masné zpracování. Za jejich rychlým růstem je genetický předpoklad, kterému předcházelo mnohaleté šlechtění. Kromě genetických předpokladů stojí za rychlým nárůstem svalové hmoty kuřat i přesně dané složení krmných dávek, nikoliv růstové hormony nebo jiné podpůrné nežádoucí látky.
Musíme zdůraznit, že hormony nebo jiné látky, které podporují růst svaloviny u zvířat, jsou v celé Evropské unii zakázané. Náhodné testy prokázaly, že se skutečně nepoužívají.
Brojlerová kuřata – kuřata chovaná na maso – dosahují porážkové váhy v cca 35. dnu svého života. Krmení hospodářských zvířat, zejména ve velkochovech, je opravdu věda. Tomuto tématu se věnují celé vědecké týmy, které zkoumají optimální složení krmiv a jejich vliv na vývoj a růst zvířat. Ve většině velkochovů v České republice mají krmnou směs složenou ze 60–70 % obilovin, které představují hlavní zdroj sacharidů. Další složku představují bílkoviny v podobě sóji, která tvoří 15–20 % směsi. Zbylá procenta tvoří různé minerály. Dá se říci, že by stejnou směs mohl sníst bez jakýchkoliv obav i člověk. Kuře, které váží dva kilogramy, spotřebovalo za svůj život cca 3,4 kg krmné směsi a vypilo šest až sedm litrů vody.
V chovech kuřat je počítačem sledována a řízena teplota, odvětrání nebo intenzita osvětlení. Dále je sledována optimální vlhkost vzduchu, obsah oxidu uhličitého nebo amoniaku. U brojlerových kuřat je používána suchá sypká podestýlka, ve které mohou kuřata hrabat, podobně jako je tomu v životě u domácích zvířat na dvorku.
Na pultech obchodů se setkáváme s pojmem Zlaté kuře. Ve skutečnosti se jedná o speciálně vyšlechtěné, pomalu rostoucí plemeno slepice. Porážkové váhy dosahují tato kuřata ve věku 49 dní. Maso těchto brojlerů je vyzrálejší a barva kůže bývá výrazně žlutá.
Kromě kvalitního krmení je pro spotřebitele zajímavá informace, že všechna jatka v ČR, která se zaměřují na drůbež, ji chladí bezprostředně po porážce výhradně vzduchem. To je nejmodernější a velmi efektivní technologie, kdy je poražené kuře během dvou hodin zchlazeno na teplotu 4 °C, a to i ve svém jádře.
Při použití stejné technologie jsou kuřata i převážena. Například v Polsku se kuřecí maso běžně chladí ve studené vodní lázni, což není při současných možnostech z hlediska udržení hygienické nezávadnosti nejideálnější způsob uchovávání masa.
Nákup masa
Při nákupu kuřecího masa bychom měli dávat pozor na to, co se dočteme na etiketě. Vždy musí být na konkrétním balíčku s masem uvedeno, kde se kuře vylíhlo, kde bylo vykrmeno a kde poraženo.
Samotné maso by nemělo ležet v krvi nebo být krví příliš potřísněno. Kuře by nemělo mít ani podlitiny nebo dokonce polámané kosti. Kromě toho by maso nemělo zapáchat nebo být slizké, to ale v obchodech, kde jsou balíčky převážně vakuované, bohužel často nepoznáme. Při nákupu mraženého masa se vyvarujte toho, které má na sobě námrazu – jedná se totiž o maso přemražené.
Kuřecí maso je třeba dostatečně chladit a dodržovat datum spotřeby. Při jeho přípravě je nutné, aby teplota, při které je kuře upravováno, přesáhla alespoň po dobu 20 minut teplotu 70 °C, a to ve všech jeho částech. Jen tak je možné zaručit, že se všechny případné mikroorganismy, které může maso obsahovat, zničí.
Při nákupu kuřecího vyhledávejte to z českých chovů. Nejenže vyberete zaručeně kvalitní a nezávadné maso, ale podpoříte české chovatele, kteří čelí často nekalé konkurenci ze zahraničí…
