Slepičí vejce jsou důležitá součást lidské potravy. Mají vysoký obsah bílkovin a celkově dobrou výživnou hodnotu. Vejce obsahují všechny esenciální aminokyseliny nezbytné pro člověka, a to v nejlepším poměru ze všech běžných potravin. Jsou také hodnotný zdroj vitaminů a minerálních látek. Slepičí vejce obsahuje v průměru 65,6 % vody a 34,4 % sušiny; z toho je 12,1 % bílkovin, 10,5 % tuků, 0,9 % sacharidů a 10,9 % minerálních látek.
V České republice je nejčastěji chovaným plemenem slepic hnědovaječný hybrid – především z důvodu nižšího úhynu v průběhu odchovu a chovu samotného. Toto plemeno je velmi přizpůsobivé různým podmínkám ustájení, pravidelně a vydatně nese a je méně náchylné ke stresu.
Do roku 2012 byly slepice v České republice chovány zejména v tzv. konvenčních klecích. Od roku 2012 je chov slepic v ČR možný pouze v obohacených klecích nebo v některém z alternativních systémů ustájení, jenž musí splňovat konkrétní požadavky.
Obohacené klece poskytují slepicím možnost přirozeného druhového chování. Součástí obohacených klecí jsou hřady, snášková hnízda, popeliště a zařízení na obrušování drápů. V kleci je větší prostor – 750 cm2 na slepici s využitelným prostorem minimálně 600 cm2. Zbytek připadá na snáškové hnízdo a popeliště. Obohacené klece tedy poskytují alespoň minimální prostor ke snášce v hnízdě, popelení, hřadování, hrabání, úniku i pohybu křídly.
V alternativních systémech, jakými jsou voliéra, podestýlka nebo výběh, připadá na nosnici více prostoru podlahové plochy oproti klecovým systémům. Slepice zde mohou lépe vyjadřovat své přirozené chování jako například popelení, stavění hnízda, hledání potravy. Ke každému projevu chování je nutný dostatečný prostor.
Aby se veřejnost orientovala, z jakého státu a chovu konkrétní vejce pochází, musí být každé vejce povinně označeno razítkem. Z něho se dozvíte, z jakého typu chovu vejce pochází i v jak je ustájena slepice, která vejce snesla.
Popisek k fotu: tyto druhy chovů: 3 – obohacené klecové chovy, 2 – -podlahové chovy, 1 – chov s výběhem a 0 – ekologické chovy.
Všechny druhy ustájení mají svá pozitiva i negativa. Dlužno říci, že etologií slepic se zabývají celé týmy odborníků, které zkoumají nejoptimálnější životní podmínky v komerčních chovech, stejně jako ideální složení potravy, díky němuž je dosahováno největší užitkovosti zvířat.
Obecně ze studií vyplývá, že žádný z typů chovů není zcela ideální. V klecových chovech jsou zvířata více hlídána z hlediska možných onemocnění. Snižuje se počet infikovaných vajec, stejně jako ostatních nemocí slepic. U alternativnějších chovů dochází k většímu rozšíření možných nemocí, parazitů nebo i ke kanibalismu. Není tedy jednoduché říci, jaký druh chovu, ustájení je z pohledu welfare ideální.
Průměrný stav nosných slepic v užitkových chovech v roce 2015 představoval celkem 8,9 milionu kusů. V zemědělském sektoru bylo chováno 4,1 mil. kusů (46 %) a v domácích hospodářstvích bylo evidováno 4,8 mil. slepic.
Nákup a skladování
Prodávaná vejce jsou ukládána do čistých suchých proložek/plat špičkou dolů. Při přepravě je nutné vyloučit otřesy, vejce musí být chráněna proti přímému slunečnímu světlu, proti mrazu a prachu.
Rozmezí teplot pro skladování v obchodech je určeno od 5 do 18 °C. Vejce 1. jakosti nesmějí mít nakřáplou nebo naprasklou skořápku. Takto poškozená vejce se dají lehce vytřídit na prosvětlovacím stole.
V domácnosti bývá zvykem vejce skladovat v ledničce. Vejce se poměrně rychle kazí, proto by měla být skladována v nejchladnější části ledničky, a to maximálně tři týdny.
Kolem vajec by měl proudit vzduch a vejce by měla být uložena tupým koncem vzhůru. Na tomto konci vajíčka jsou póry, kterými vejce přijímá kyslík. Pokud máme vajíčko v ledničce déle než deset dní, je třeba jej převrátit, aby žloutek nepřilnul ke skořápce, od níž je větší možnost nákazy.
Skořápka se nesmí umývat, aby nebyl odstraněn povlak chránící vejce před vnějším prostředím. Pokud nemáme vlastní slepice a vejci se zásobujeme z obchodu, nikdy nekupujeme vejce s nakřáplou nebo poškozenou skořápkou.
